|
|
Závěť
Kotrnochová, Tereza ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Cílem mé diplomové práce bylo provést podrobnou analýzu jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva - závěti. Druhotným cílem bylo stručně porovnat českou právní úpravu závěti s právní úpravou ve Spolkové republice Německo, která byla při rekodifikačních pracích jedním z inspiračních zdrojů. Právní úprava tohoto institutu se po přijetí OZ velmi proměnila a byla posílena testovací svoboda zůstavitele. Závěť představuje jednu ze tří forem pořízení pro případ smrti, díky nimž může zůstavitel rozhodnout o tom, co se má s jeho majetkem stát po jeho smrti. První z celkem šesti kapitol pojednává obecně o dědickém právu, vysvětluje jeho klíčové pojmy, koncepci a nejdůležitější zásady, které ho ovládají. Dále tato kapitola uvádí jednotlivé předpoklady dědění a obecně charakterizuje a definuje institut závěti. Ve druhé kapitole se snažím nastínit historický vývoj závěti, jejíž kořeny sahají až k římskému právu. V následujících podkapitolách popisuji proměny právní úpravy tohoto institutu na našem území, zejména věnuji pozornost ABGB, který byl dalším významným inspiračním zdrojem, a také podobě institutu v období socialismu po přijetí OZ 1950. Těžištěm této práce je třetí kapitola, která se věnuje podrobnému rozboru závěti. V jednotlivých podkapitolách pojednává o způsobilosti...
|
|
|
Závěť
Kotrnochová, Tereza ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Cílem mé diplomové práce bylo provést podrobnou analýzu jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva - závěti. Druhotným cílem bylo stručně porovnat českou právní úpravu závěti s právní úpravou ve Spolkové republice Německo, která byla při rekodifikačních pracích jedním z inspiračních zdrojů. Právní úprava tohoto institutu se po přijetí OZ velmi proměnila a byla posílena testovací svoboda zůstavitele. Závěť představuje jednu ze tří forem pořízení pro případ smrti, díky nimž může zůstavitel rozhodnout o tom, co se má s jeho majetkem stát po jeho smrti. První z celkem šesti kapitol pojednává obecně o dědickém právu, vysvětluje jeho klíčové pojmy, koncepci a nejdůležitější zásady, které ho ovládají. Dále tato kapitola uvádí jednotlivé předpoklady dědění a obecně charakterizuje a definuje institut závěti. Ve druhé kapitole se snažím nastínit historický vývoj závěti, jejíž kořeny sahají až k římskému právu. V následujících podkapitolách popisuji proměny právní úpravy tohoto institutu na našem území, zejména věnuji pozornost ABGB, který byl dalším významným inspiračním zdrojem, a také podobě institutu v období socialismu po přijetí OZ 1950. Těžištěm této práce je třetí kapitola, která se věnuje podrobnému rozboru závěti. V jednotlivých podkapitolách pojednává o způsobilosti...
|
|
|
Historický vývoj testamentu
Rudolfová, Johana ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
V mé práci jsem představila právní úpravu závěti na českém území v průběhu času. Kapitoly v mé práci jsou řazeny postupně podle jednotlivých historických období, které měly vliv na změnu právní úpravy. Výklad tak začíná římským právem, pokračuje dlouhým feudálním obdobím, poté je představena závěť Všeobecného občanského zákoníku, závěť v totalitních zákonících let 1950 a 1964 i se změnami po sametové revoluci a nakonec je uvedena úprava podle nového občanského zákoníku č. 89/2012, který začne platit od ledna 2014. Pro úplné pochopení závěti a institutů s ní úzce souvisejících je nutné započít výklad římským právem. Právě římské právo položilo základy veškerému civilnímu evropskému právu a pro dědické právo na našem území tomu nebylo jinak. Bohužel další období není pro dědické právo z hlediska testamentární posloupnosti nejpříznivější. Středověk a feudální poměry nebyly dědění ze závěti příliš nakloněny. Závěť tak přichází na scénu až poměrně pozdě a to hlavně v právech městských, které započaly renesanci římského práva. Prvním ucelený kodex civilního práva z roku 1811 sebou přinesl revoluci i v chápání dědického práva a testamentární posloupnosti jako takové. Ve Všeobecném občanském zákoníku bylo dědické právo vystavěno na římskoprávních tradicích, byla zavedena nebývalá testamentární svoboda pro...
|
|
|
Dědické právo v teorii a praxi
Tůmová, Kristina ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Pavlincová, Jana (oponent)
Téma bakalářské práce "Dědické právo v teorii a praxi" je věnováno nejvýraznějším změnám mezi novým a starým občanským zákoníkem v oblasti dědického práva. Nový zákoník rozšířil ustanovení týkající se dědění a přinesl zpět některé pojmy z občanských zákoníků minulých let. Cílem teoretické části je seznámit čtenáře s vývojem dědického práva na územní České republiky od začátku 20. století až do současnosti. Pro praktickou část byl vybrán konkrétní případ dědického řízení, posuzovaný podle starého zákoníku, na kterém je ukázáno, jak nedostatečná úprava může ovlivnit výklad zákona. Závěrem je práce doplněna modelovou situací, která by nastala, pokud by hlavní otázka případu byla projednávána podle nového občanského zákoníku.
|
|
|
Dědictví jako změna vlastnického práva
Répal, Lukáš ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Soušková, Milena (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována dědictví, dědickému právu a dědictví jako změně vlastnického práva. Cílem této práce je poskytnout dostatek informací tak, aby i neznalý čtenář věděl, co vše je spojeno s dědictvím, jaké jsou základní pojmy z této právní oblasti a také z oblasti dědických vztahů, jimiž se zabývá každý z nás, ať už nyní či v budoucnu. V obsahu této práce je věnována pozornost dědictví od historie až po současnou právní úpravu. Současně se práce zabývá dědictvím jako změnou vlastnického práva a s touto problematikou souvisejícími pojmy. Úvodem je vymezen pojem dědictví a dědické právo s pohledem i do historie římského práva a středověku, následuje vysvětlení základních právních pojmů až po současnou právní úpravu, dále je vysvětleno řízení o dědictví včetně následující změny vlastnického práva s ohledem na dědické řízení a následný proces zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. S ohledem na danou problematiku je věnována pozornost i možnosti neprojednaného dědictví na základě zápisu singulárního vlastnictví v katastru nemovitostí. Závěrem je práce doplněna případem singulárního vlastnictví jako jedna z možností neprojednaného dědictví a také soudním rozsudkem k tématu neplatnosti allografní závěti, který je doplněn v příloze judikátem.
|
host ::
RSS.